KARVINÁ – LOUKY    dříve    obec LOUKY nad OLŠÍ

Torzo, které z nadolžanské vesnice zůstalo, dnes už těžko připomíná obec s dlouhou a zajímavou historii. Svou existencí nepatří Louky nad Olší v rámci regionu mezi sídla nejmladší, neboť podle nejnovějšího zjištění je jejich jméno uváděno již od roku 1447. Louky nad Olší vždy patřily k menším obcím, ještě roku 1845 měly pouze 714 obyvatel. Mezi léty 1921-1930 se zmenšil katastr obce z 1044 na 984ha, pravděpodobně úpravou statní hranice po řece Olši.Po roce 1945 Louky nad Olší sídelně rostly a vůbec nejvyššího počtu obyvatel dosáhly v polovině šedesátých let. Tento příznivý stav trval až do roku 1970.

V posledních letech počet obyvatel obce, která byla 1. 1. 1975 sloučená s Karvinou, postupnou likvidaci obytní zástavby, z důvodu důlní těžby, neustále klesá. Z nejhustěji zastavěného a obydleného středu obce zůstal jen zavřený kostel sv. Barbory. Novobarokní kostelní budova vystavěna v létech 1809-1818 je jedinou stavební památkou obce. V minulosti se Louky nad Olší mohly pochlubit i přírodní rezervací "louckými rybníky", která patřila mezi nejhodnotnější botanické lokality okresu Karviná. Z již neexistující rybniční oblasti  v Loukách jsou v Muzeu Těšínska umístěny herbářové položky a jsou jediným dokladem o životě pestré flory tohoto území. Dominantou dnešních Louk je nově postavený kostel sv. Barbory, architektonicky situován do tvaru slzy, která má symbolizovat smutek bývalých rodáků Louk nad ztrátou rodných domů a odchodem z milované vesničky, jenž se zmítá mezi nebem a uhlím.

POLOHA A POPIS

zápis z kroniky z r. 1952

Obec Louky nad Olzou se rozkládá podle katastrální mapy na ploše 984 ha. Název obce prošel mnohými změnami, v dobách dávných to byly: Łyngi, Łengi , Łynki , Lonkau , Łęki. Teprve v posledních letech se uchytil název Louky - Łąki. Název Louky nad Olzou, Łąki nad Olzą, byl dán obci rozhodnutím ministerstva vnitra za První republiky od řeky Olzy, která protéká obcí. Poloha obce je velmi nízká - vznáší se jen 251 m nad hladinou moře. Střed obce leží v dolině řeky Olzy, která tvoří mezistátní hranici s Polskem. S obcí sousedí severně Darkov, západně Stonava a Albrechtice, na jihu Chotěbuz a Podobora. Jižní pahorkovitá část obce má lidový název Kempy – Kępy (jinak kopeček). V západní části jsou Paseky – Pasieki, Stonavský – Na Stonawskim, Podjedlí – Podjedle. Kotlina uprostřed Podjedlí má název Nivčok – Niwczok. Dále k  severu máme tzv. Novou kolonii. Je to skupina několika dělnických domků vystavěných v létech 1921-1925. Bezprostředně u dráhy směrem

ke Stonavě máme Polenčí – Połęcze (malá kolonie řad. domků).  S Darkovem sousedí  Stovky – pojmenovány od stavů – rybníků. Jdeme-li od Karviné, máme před sebou Předevsí – Przedewsie, další skupina domů byla pojmenovaná"Na Dole". Nejhustěji je obydlen střed obce po obou stranách okresní silnice. Cesta, která vede od MNV na zastávku byla nazvána Skotnica pravděpodobně od prvního občana, který tam bydlel. Kolonie Na Stavě vznikla za První republiky na půdě, kde býval rybník. Také kolonie U Nádraží vznikla po parcelaci za První republiky. Údolím obce se táhnou rybníky, podél kterých teče potok Mlýnka. Lidé tyto rybníky nazvali podle polohy a vzhledu takto: Kupczyk, Prostrzedniok, Pilarczyk, Przeryciok, Podłążek, Sztrekowiec, Lipińszczok - o kterém se můžeme dočíst i v Pověstech Těšínského Slezska.

Asi 1/3 plochy obce tvoří lesy. Les na Kempach pojmenoval lid Grodziszcze. Podle legendy z toho lesa vedla podzemní chodba do starého Těšína – hradu (grodu). Les u Albrechtic má lidový název Olbrachczok a u Stonavy Na Stonavským. Podnebí je mírné, atmosférické srážky časté - vydatné. Vzduch vcelku čistý, ve středu obce prosákly výpary z četných rybníků. Krásný pohled a čistý vzduch lákají občany k procházkám do různých části této malebné vesničky.

ROK 1962

Změna úředního názvu obce: starý název-Louky nad Olzou,

nový název LOUKY NAD OLŠÍ.

PEČEŤ LOUKY : panství Ráj

" Muzeum Těšínska"

Tvůrcem nejstaršího pečetidla pro Louky byl stejný rytec,který vyryl typáře pro Ráj a Darkov.Ovál 0 výšce 24 mm a šířce 22 mm má v pečetním poli šikmo položený obdélník znázorňující porostlou louku,tedy tzv.mluvící znamení nad ním letopočet 1723.Ve 2.polovině 18.století došlo k obměně typáře,která se dotkla také  pečetního znamení .V parcelním protokolu josefského katastru z roku 1788 přetištěna pečeť je oválná o výšce 23 mm a šířce 21mm .V pečetním poli je na trávníku kolmo postavena kosa a nad ni fiktivní letopočet 1700.Německý majuskulní opis je umístěn mezi linkou a perlovcem:SIGL.DER GEMEINE AUF LONKAY.Stejný typář byl používán ještě v polovině minulého století..Pozdější úřední razítka z první poloviny našeho století již byla pouze nápisová.